Náušnice mají bohatou historii

Prvně jsme mohli o náušnicích slyšet ve zprávě zhruba z doby tři tisíce let před Kristem, a to z Blízkého východu a Egypta. Náušnice však značily společenský status svého nositele a jeho náboženskou a kmenovou příslušnost. Nosili je pochopitelně i muži (a jak je vidět, historie se opakuje a muži se k náušnicím zase v nedávné době vrátili). To, že náušnice nosili často muži,potvrzují archeologické důkazy z Persepolis ve starověké Persii.

Na rytinách vojáků perské říše, které byly nalezeny na nezborcených zdech paláce, je jasně vidět, že nosili tyto šperky. Záznam o náušnicích najdeme dokonce i v Bibli. Zde v Exodu 32:1–4 je psáno, že Izraelité byli žádáni, aby přinesli „náušnice svých synů a dcer“. Nejstarší nalezené náušnice jsou z doby 2500 let před Kristem.

 

Z této doby totiž pocházejí šperky, které byly nalezeny v královské hrobce v Iráku. Středověk nebyl pro tyto šperky příliš dobrým obdobím. Zdobnost nebyla na pořadu dne a ženy se měly strojitspíše cudně a neupozorňovat na sebe. Překrásné závěsy se však dostávají na výsluní opět v renesanci, kdy zdobí šíje žen. Ty tehdy nosívaly vyčesané vlasy, nebo různé klobouky, ve kterých tyto šperky ještě lépe vynikly. Šperky se velmi často vyráběly z drahých kovů a šlo o pěkné závěsy, které podtrhovaly krásu své majitelky. Náušnice i pro denní nošení

Obliba náušnic poklesla opět v první třetině devatenáctého století, kdy bylo moderní nosit velké klobouky, které rámovaly celý obličej. Na náušnice v nich nezbylo místo, protože uši nebyly prakticky vidět. Opět se do módy dostaly až tehdy, když bylo moderní nosit drdoly a účesy vysoko vyčesané. Ve dvacátém století se náušnice rozšířily do všech možných lidových vrstev a „znormalizovaly se“. Odlišovalo se také, zda jde o šperky na večer, anebo o šperky pro běžné nošení, které působily civilně.